Vyhlídka je název nedalekého kopce, jehož vrchol dosahuje výšky 941 metrů nad mořem. Přestože cesta vede smrkovým lesem a těsně pod vrcholem je třeba projít mlázím, samotný vrchol se dvěma skalními útvary je porostlý vzrostlým bukovým lesem. Je to bezpochyby jedno z nejkrásnějších míst v okolí. Vrcholy Novohradských hor jsou většinou zalesněné a mnoho výhledů nenabízejí. Vyhlídka ale nezůstává nic dlužná svému jménu. Ze skal na vrcholu se můžete pokochat výhledem na vedlejší masiv Myslivny a na další vrcholy kopců na rakouské straně hranice, které jsou oddělené údolím vytvarovaným tokem Lužnice.
Chalupa PIVOŇKA
... v samotném srdci Novohradských hor
neděle 19. června 2022
pondělí 20. července 2015
Nebelstein
Nebelstein je jednou z tisícovek Novohradských hor (1017 m.n.m.) a leží nedaleko hranice s Českou republikou. Na jeho vrcholu se nachází nevysoká rozhledna, ze které je nádherný výhled do širokého okolí. Mimo okolních vrcholů Novohradských hor je krásný výhled na vesnici St. Martin, na nedalekou Weitru a dále až na Nové Hrady, Gmund a České Velenice. Na plošinách rozhledny můžete zdarma využít dva dalekohledy. Díky jednomu z nich, který mimo přiblížení poskytuje i popisky míst, na která se právě díváte, se v okolí snadno zorientujete.
Pozor - restaurace nepřijímá karty.
pondělí 21. července 2014
Lesovna Žofín
Penzion s restaurací Lesovna Žofín je jedním z mála míst, kde se lze během toulek v srdci Novohradských hor občerstvit. Penzion vznikl rekonstrukcí hospodářských stavení někdejšího loveckého zámečku. Zámeček samotný se však bohužel do dnešních dnů nedochoval.
Lovecký zámeček byl vystavěn v roce 1852 Janem Jiřím Buquoyem a jméno dostal po jeho manželce Žofii Oettingen-Wallersteinové. V 50. letech 20. století při vytvoření hraničního pásma bylo ze zámečku vytvořeno sídlo pohraniční stráže, která se po dobu své přítomnosti postarala o zničení většiny interiérů. Armáda objekt využívala do roku 1978, kdy se přesunula do nového objektu v Černém Údolí. Nevyužívaný zámeček pustl, navíc během posunu hraničního pásma do vnitrozemí došlo k jeho poškození. V roce 1980 byly zbytky armádou zničeného objektu odpáleny a sutiny rozhrnuty do svahu.
Více na: Žofín (Lužnice)
středa 5. března 2014
Pohoří na Šumavě
Pohoří na Šumavě bývalo největším městečkem v okolí. Z původních staveb tu ale dodnes zůstalo jen torzo kostela a hřbitov. Ostatních pár domů už bylo nově vybudováno po roce 1990.
Prvním osídlením v blízkosti Pohoří byla skelná huť v Šancích, kterou dal roku 1695 vybudovat hrabě Filip Emanuel Buquoy. Samotné Pohoří postupně vznikalo podél silnice do Freistadtu od roku 1758, kdy se tu začala budovat na dominikální půdě první stavení. Rozvoj osady byl dosti rychlý, takže o čtyřicet let později měla už 68 domů se 116 rodinami. Od roku 1802 bylo Pohoří samostatnou farní obcí. Po roce 1848 Pohoří mělo katastrální výměru 2636 hektarů, kde byly započítány ještě Berau (Stadlberg), Šance (Schanz), Kaplucken, Janovy Hutě (Johanesthal), Skleněné Hutě (Bonaventura), Stříbrné Hutě (Silberberg), Jiřice (Georgendorf), Pavlína (Paulina). Podle sčítání lidu z roku 1890 mělo 186 domů se 1323 obyvateli (1077 Němců a 246 Čechů). Po druhé světové válce byli občané německé národnosti, tvořící většinu místní populace, odsunuti. Po roce 1951, kdy zde žilo asi 70 obyvatel, se obec stala součástí hraničního pásma. Po roce 1955 zde bylo 23 domů obývaných 72 lidmi. Ještě na konci šedesátých let zde žilo asi 35 obyvatel a vedla sem autobusová linka z Trhových Svinů. Roku 1978 už osada neměla žádné trvalé obyvatele a většina zbylých domů byla zbořena armádou. V roce 2009 tu byly 3 novostavby a 2 starší domy, z původní zástavby zbývalo pouze torzo kostela a hřbitov. Po roce 2011 pokračovalo obnovování obce v podobě výstavby nového domu na místě bývalé fary, a také byla opravena východní část kostela, přistavěna ochranná zeď a obnoveny venkovní omítky.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)